click here for short summary in English

MPX Player

      Srpen 2001: Každý, kdo často poslouchá hudbu v MP3 už asi zjistil, že přehrávání na počítači není úplně nejvhodnější. Jednak svou spotřebou a produkovaným hlukem, jednak nutností být právě v nějakém multitaskingovém systému s MP3 přehrávačem. Při přeinstalovávání windozů si toho tedy moc neposlechnete. Už více než před rokem mě velice zaujala konstrukce hardwarového přehrávače mého kamaráda M.Z. Jeho přehrávač je opravdu robustní, obsahuje dokonce i 9" monitor přímo v bedně. O stavbě vlastního přehrávače jsem přemýšlel dost dlouho, až letos na jaře jsem sehnal potřebné komponenty a o prázdninách se pustil do stavby. Nyní již několik měsíců přehrávač úspěšně pracuje.

      HARDWARE: Základ tvoří motherboard ABIT PH5 s procesorem AMD K5-133 (pro spolehlivé přehrávání MP3 by stačil i 75MHz CPU), ten je podtaktován na 120 MHz kvůli omezení produkce tepla. Je na něm masivní chladič, který se však bez větráku neobešel. Alespoň jsem předřadným odporem snížil otáčky tak, že není vůbec slyšet. Deska je dále osazena 8 MB RAM, zvukovou kartou SoundBlaster AWE 64 a grafickou kartou Trident. Chtěl jsem původně použít SoundBlaster Live!, ale nemohl jsem sehnat PCI stromeček/kolínko, abych mohl kartu umístit rovnoběžně se základní deskou. Ono i se sháněním ISA stromečku to nebylo tak jednoduché. Software je umístěn na 64MB 2,5" disku z notebooku, který je poměrně tichý a navíc se pomocí APM po minutě vypíná. Pro možnost upgrade softwaru je zde i 3,5" disketová jednotka. CD média přehrává stará 4-rychlostní mechanika Toshiba (předtím jsem měl 4x Mitsumi, ale ta byla nespolehlivá), která je poměrně tichá. O napájení se stará klasický malý AT zdroj, v němž jsem vyměnil chladicí profily za větší a odporem opět snížil otáčky větráku.
      OVLÁDÁNÍ je provedeno pomocí maticového LCD displeje s řadičem HD44780 (v mém případě 2 x 16 znaků) připojeného na paralelní port a malou klávesničkou 2 x 5 tlačítek.

Tu jsem vyrobil z elektroniky normální PC klávesnice ke které jsem místo fólie připojil vlastní matici kláves. Pomocí přepínače lze vybrat jestli se bude player ovládat touto malou klávesničkou nebo externí velkou klávesnicí. Dále ještě uvažuji o konstrukci IR dálkového ovládání na sériový port.
      CASE je zhotoven z normální počítačové skříně typu slimline. Na výšku má 2 pozice 5.25" a vedle 2 3,5". Měl jsem zrovna to štěstí, že jsem narazil na case s Hi-Fi šířkou 43 cm. Čelní panel, tlustý asi 2,5 cm jsem vyhodil a vyrobil vlastní z plexiskla. Pomocí lupenkové pilky jsem vyřezal potřebné otvory a nakonec jej přelepil černou samolepicí tapetou. Case a čelní panely mechanik jsem nastříkal černým matným sprejem. Pro lepší větrání jsem ještě musel vyvrtat pár děr nad zvukovou kartou a regulátorem napětí pro CPU. Celkově mi case dal asi nejvíc zabrat, neboť jsem vybaven nářadím poměrně skromně.

      SOFTWARE: Z důvodů spolehlivosti a nenáročnosti jsem zvolil Lineo DR-DOS. Jako samotný přehrávač slouží vynikající MPXPlay ver. 1.51b, který je k takovémuto účelu přímo jako stvořený. Podporuje přehrávání MP2, MP3, WMA, WAV, OGG, MPC a digitální formou i CDDA. Poradí si i s vyšším či proměnným bitratem. Podporuje řadu zvukovek SoundBlaster a kompatabilní, ESS, GUS, WSS a to buď přes vlastní rozhraní nebo MIDAS. Důležitou vlastností je absolutní konfigurovatelnost ovládání - jakékoliv funkci lze přiřadit jakoukoliv kombinaci kláves, tlačítko myši či joysticku nebo gamepadu. Pro zobrazování na LCD jsem si napsal vlastní rezident, který obsadí přerušení časovače, čte data z videopaměti a posílá je přes LPT port na LCD. Navíc monitoruje stisknutí klávesy ScrollLock a podle toho cyklicky mění druh vypisovaných informací na LCD.


Na horní řádce je vždy odehraný a celkový čas skladby a napravo zátěž procesoru. Na dolní řádce lze zobrazit mono, stereo VU metr, spektrální analyzér, skrolující název skladby, interní jednoduchý filebrowser, bitrate, nastavení basů a výšek a stav play/pause. Pro pohodlnější ovládání mi kamarád Zdeněk Buk naprogramoval manažer na procházení a vyhledávání MP3, který generuje playlist pro MPXPlay.
      BOOT trvá od zapnutí do naběhnutí manažeru asi 33 s. Po zapnutí se začne z harddisku bootovat DR-DOS, inicializuje se CD-ROM, zvuková karta, vytvoří se 1MB ramdisk, kam se překopíruje MPXPlay, command.com a další podpůrný software. Pak už nic nebrání tomu, aby se disk vypnul (pomocí programu Sleep 1.20). Nakonec se spustí dávková smyčka, kde nejprve pomocí manažeru vyberete adresáře, vygenerujete playlist a po ukončení manažeru se spustí MPXPlay. Pokud je MPXPlay ukončen, vrátíte se zpět do manažeru a tak pořád dokola. Protože vše běží z ramdisku, je možno přehrávač bez obav o data na disku vypnout síťovým vypínačem. Pokud je třeba aktualizovat software, stačí jen vytvořit bootovací disketu s dávkou, vložit ji do mechaniky a nechat přepsat potřebné soubory na disku z diskety. Jinak lze samozřejmě připojit externí monitor a klávesnici a vše pohodlně nakonfigurovat. Nyní jsem ještě přidal funkci, že pokud je při bootování stisknut ScrollLock, tak se konzole přesměruje pomocí DOSovského příkazu "CTTY COM2" na COM2, kam si přes kabel můžu připojit třeba Atari portfolio a přes terminál provádět příkazy DOSu.

Tady pár foteček:
Nakonec shrnutí technických údajů:

CPU:	AMD K5-133@120 3,4 V
RAM:	2 x 4 MB SIMM 72 pin FPM
Motherboard:	ABIT PH5 socket 7, 256 kB cache, SiS chipset, 4*PCI / 4*ISA
Soundcard:	SoundBlaster AWE 64 ISA pnp
VGA:	Trident TVGA 8900, 256 kB
HDD:	2,5" Conner 64 MB 44pin IDE
FDD:	3,5" 1,44 MB v 5,25" rámečku
CDROM:	Toshiba 4x IDE, digital out
LCD:	2 x 16 znaků v matici 5 x 7 bodů s řadičem HD44780 reflexní
POWER supply:	AT 200W (±5 V, ±12 V)
POWER consumption:	45 W (RMS real power), cos(fi) = 0,60
Dimensions:	43 x 11,5 x 39 cm (W x H x D)

      20.8.2002 jsem provedl velký upgrade MPX playeru. Hlavním důvodem bylo úmrtí CD-ROM Toshiba. Tu jsem nahradil 8x mechanikou AZTech ze svého PC. V případě použití nové rychlé mechaniky ji lze zpomalit DOSovským programem CDSPEED 1.1. Zkoušel jsem ho na vypalovačce TEAC 524E, kterou byl schopen zpomalit až na 5x. Také jsem vyměnil CPU AMD za intel pentium 166 MHz, který i přes vyšší výkon méně topí. Další úpravy se dočkal reflexní displej, který jsem podsvětlil. Stačilo pouze opatrně sloupnout reflexní fólii ze zadní strany. Ovšem pozor! Reflexní fólie je nalepená na polarizátoru (který je mnohem tlustší než reflexní fólie), který se nesmí poškodit. Po odlepení je třeba omýt lepidlo technickým lihem. Pod LCD jsem strčil podsvětlovací LED panel (3 x 18 SMD LED), připojený přes odpor 3,3 ohmů mezi +5 V a zem, a displej sesadil dohromady. Avšak protože díky LED panelu displej 'ztloustne', je potřeba použít jiný rámeček a přívodní gumové pásky. Já jsem všechny potřebné komponenty získal z vadného podsvětleného displeje.

       Poslední vylepšení bylo zabudování IR přijímače pro dálkové ovládání, které mi dalo nejvíc práce. O IR ovládání jsem už přemýšlel dávno. Byly zde k dispozici dvě varianty - jedno jednoduché, plně ovládané softwarem a jedno složitější s vlastní inteligencí v podobě mikropočítače PIC 12C509. Rozhodl jsem se pro variantu s PIC, protože jsem se MYLNĚ domníval, že obsluha toho jednoduchého zapojení bude moc náročná a player už nebude stíhat. Díky tomu jsem přišel o spoustu času a peněz. Asi půl roku jsem hledal kde PICe naprogramovat, naštěstí je pak začali programovat v GME. Zapojení jsem odzkoušel na svém PC, kde fungovalo bez problémů. Ovšem po přenosu na player problémy začaly. Interní podpora UIR v MPXPlay po pár povelech nebo i okamžitě zatuhla a ovládací TSR programy IRDOS i DOSIR2PC simulující stisky kláves zas občas náhodně vykonávaly povely bez stisknutí tlačítka. Prostě jsem pustil playlist a třeba při 3. písničce najednou došlo k přeskočení na 4. Zjistil jsem, že se asi tyto programy nemají moc rády s mým ovládacím programem pro LCD. Když jsem pak na Internetu zoufale hledal ještě nějaký jiný program pro UIR, našel jsem stránku s popisem zapojení té jednodušší varianty i s DOSovým ovládacím programem. Protože zapojení je opravdu jednoduché, odhodil jsem staré předsudky a zkusil ho postavit. Celý hardware se vešel do canon krytky konektoru sériového portu vyjma přijímacího obvodu, který jsem dal za přední panel a v samolepicí tapetě pro něj vyřízl malé okénko (panel je z plexi).

       Ovládací program DOSGir, který napsal Ing. Igor Češko pracuje naprosto bez problémů. Pokud UIR nepřijímá, procesor není zatěžován a při příjmu kódu vzrostlo zatížení na okamžik z asi 45% na 65%. Navíc program podporuje autorepeat a možnost naučení stisku více kláves na jeden povel. Dálkový ovladač jsem použil od svého CD přehrávače Sony CDP-690, který disponuje vhodnou sadou tlačítek i pro ovládání MPX playeru. Po jednoduché konfiguraci se program spustí s parametrem -r čímž se zavede jako TSR. Stisknutím nastavené klávesové kombinace se aktivuje režim učení. Je možno stisknout libovolný počet kláves i kombinací. Pak se zas určitou kombinací učení vypne a během znění tónu se stiskne odpovídající knoflík na dálkovém ovladači. Tím se příkaz uloží do textového souboru, který lze později editovat, a ihned vyzkoušet. Pro zrychlení bootovaní jsem odstranil zavádění DOSovských ovladačů AWE64, neboť MPXPlay s ním umí pracovat i bez nich. Odstraněním ještě dalších zbytečností se start zrychlil na 29 s od zapnutí. Tak doufám, že teď budu zas s playerem na delší dobu spokojen.

změna technických údajů:

CPU:	intel pentium 166 MHz
CDROM:	AZTech 8x IDE, digital out
LCD:	2 x 16 znaků v matici 5 x 7 bodů s řadičem HD44780 podsvětlený
UIR:	dle zapojení výše s TSOP1736
POWER consumption:	47 W (RMS real power), cos(fi) = 0,56

      1.11.2005 Před časem se mi podařilo u firmy EMKO koupit PCI riser (kolínko) a tak už nic nebránilo vyměnit zvukovou kartu za lepší. Koupil jsem osvědčený SB Live!, který mám už léta ve svém hlavním PC. Po otevření playeru nastalo na okamžik zděšení jak to dovnitř poskládám, ale nakonec se vše podařilo. Kartě jsem musel odmontovat kovovou lištu, protože v case neseděla, tak jsem aspoň uchytil růžek karty přes zimprovizovaný kousek plechu. Když už jsem byl v tom, tak jsem zadní stranu karty paranoidně odstínil alobalem :). Také grafickou kartu jsem musel vyměnit za štíhlejší, protože mi asi 0,5 cm zasahovala do PCI riseru. Pak jsem musel ještě trochu zkrotit kabely (konstruktéři desky vtipně umístili IDE a FDC konektory mezi PCI a ISA sloty) a bylo to.
       Nakonec jsem ještě upgradoval software na MPXPlay 1.53a. Novější verze MPXPlay už mají v sobě zakompilované drivery pro SB Live! (i Audigy a další karty), takže jsem se nemusel matlat s rozcházením těch buggy DOSových driverů od Creativu. Vše fungovalo na první zapnutí naprosto korektně včetně HW regulace hlasitosti a tónových korekcí. Výměna karty se v playeru pozitivně projevila snížením šumu a celkově čistším zvukem.

Tady pár foteček z úpravy:
změna technických údajů:

Soundcard:	SoundBlaster Live! CT4670 PCI (16bit, 4-channel)
VGA:	AcuMos AVGA2 ISA, 512 kB, VESA 1.1
DVDROM:	LG GCC-4482B IDE, digital out

      15.10.2006 Tak mi neska v playeru odešel HDD. Už jsem myslím někde zmiňoval, že disky Conner jsou prostě sračka a zatím všechny co jsem měl, tak odešly. Ale tenkrát holt nebylo nic lepšího 2,5" po ruce. Po několika odborně cílených úderech se motor disku vzpamatoval a dokonce jsem z něj i dostal data. Jako náhradu jsem použil nízkoprofilový 3,5" Seagate ST51080A. Přemýšlel jsem i o náhradě disku za CF kartu s redukcí, ale bylo mi líto tam utopit těch 300,- co sem vypláz za CF konektor, stejně se HDD hned po bootu vypíná... Při té příležitosti jsem upgradoval operační systém na FreeDOS 1.0 a přehrávač MPXPlay 1.53 final. Na webu je i verze s podporou TCP-IP, jenž obsahuje FTP a telnet server.

      20.12.2012 vyšla nová verze MPXPlay 1.60 alpha 2 s podporou TCP-IP (přes knihovnu SwsSock) a HTTP streamingem, takže je nyní možno přehrávat i internetová rádia. URL se předá parametrem v příkazovém řádku nebo zapíše do .M3U souboru, kde může být i více odkazů, ale přepínání mezi nimi má zatím svoje mouchy a pokud MPXPlay přestane přehrávat, musí se vypnout a znovu spustit. Zde je můj seznam několika českých internetových rádií. Přibyla také podpora pro nový formát OGG/Opus.

      25.12.2015 Protože hudba rychle přibývá, začal sem ji už před lety vypalovat na DVD média. Z jednoho vyřazeného PC jsem získal DVD mechaniku LG GCC-4482B v černém provedení a tak jsem ji využil pro upgrade playeru. Při přehrávání je tichá, takže jsem ani nepotřeboval CDSPEED. Při té příležitosti jsem také aktualizoval FreeDOS kernel 2041, ovladač atapicd.sys 2.12 a cdrcache.sys. Se starou verzí ovladače se mi totiž některé soubory z DVD (od určité LBA do konce disku) načítaly s nesmyslným obsahem.